1950

Tato technologie vychází z magnetického záznamu na drát, který vyvinul Valdemar Poulsen v roce 1898.
Zvuk je ukládán magneticky na tenký ocelový drát.
Elektromagnetická záznamová hlava převádí zvukové vlny na magnetické signály.
Ty se ukládají jako magnetické změny podél drátu.
Při přehrávání jsou tyto signály opět převedeny na elektrické signály a slyšitelný zvuk.
Drátové magnetofony se používají zejména jako diktafony a zařízení pro záznam řeči.
Využívají je také novináři, armáda a výzkumné instituce.
Výhodou je dlouhá doba záznamu a možnost opětovného použití drátu.
Nevýhodou je, že drát je citlivý a může se snadno zamotat nebo přetrhnout.
Brzy je tato technologie nahrazena magnetickým záznamem na plastovou pásku.
Přesto jsou drátové magnetofony důležitým krokem ve vývoji magnetické audiotechniky.